Dorost vs. Sezemice 1:2 (0:2)

Zápas se Sezemicemi sice proběhl už před dvěma týdny, ale dojmy z něj ještě nevyprchaly. Možná i proto, že i přes porážku zanechal náš dorost na hřišti velmi sympatický dojem. Fotbal je někdy potvora, hraješ dobře, dřeš, makáš do poslední minuty, ale štěstí se otočí zády. A přesně to byl případ utkání se Sezemicemi.

Už po deseti minutách jsme inkasovali první branku, když soupeř využil zaváhání v obraně. Ve 25. minutě přidal druhý zásah a do kabin jsme tak šli s nepříjemným mankem 0:2. Ale ani to kluky nezlomilo, spíš naopak. Po přestávce jako by na hřiště vyběhl úplně jiný tým. Bojovnost, nasazení a touha zlomit zápas na naši stranu byly obdivuhodné.

V 52. minutě se prosadil Patrik Šedivý a bylo znát, že jsme zpět ve hře. Tlak narůstal, soupeř byl místy zaskočen, ale míč do branky už nám tam zkrátka spadnout nechtěl. A přitom by remíza byla naprosto zasloužená. Trenér Luboš Vorlíček po utkání jen konstatoval:

„Nebyla to špatná hra, zvlášť ve druhé půli jsme byli jasně lepší. Škoda těch chyb, které soupeř potrestal. Fotbal je o detailech a tentokrát se otočily proti nám.“

Velkou pochvalu si zaslouží celý tým, který i přes velkou marodku nastoupil pouze v jedenácti hráčích, bez možnosti střídání. I tak kluci utkání zvládli kondičně i herně velmi dobře. Do branky se postavil starší žák Matěj Bartoň, který měl v brance dorostu premiéru a vedl si se ctí. Jak trenér s nadsázkou dodal:

„Marodka zasáhla i brankáře. Štěpán Hašek i Luboš Hromádka jsou mimo, Hromádka navíc se zlomenou klíční kostí až do konce sezóny. Mladý Matěj Bartoň tak dostal šanci a vedl si výborně.“

Zápas tedy body nepřinesl, ale výkon ano a ten může být příslibem do dalších utkání. Dorost čeká mimo jiné i dohrávka odložených zápasů třeba 19. října v Mikulovicích a nebo 1.11. v Srchu.

Snad se do té doby uzdraví alespoň část marodů, protože jak s úsměvem dodává trenér Vorlíček:

„Máme strašně úzký kádr a to nás trápí. Sotva se někdo vrátí, onemocní další. Ale i tak, kluci bojují a to se cení.“

M.H.