Dorost: mezi jistotou doma a tvrdou realitou venku

Jsou zápasy, kdy si sedne skoro všechno. Pohyb, kombinace, zakončení i nasazení. A pak přijdou utkání, která vás rychle vrátí na zem a připomenou, že bez důrazu, koncentrace a zdraví to prostě nejde. Dorost má za sebou právě takovou dvojici zápasů. Jedno utkání, na které se dalo dívat s radostí, a druhé, které bolelo, herně i výsledkově.

Doma jistota a zasloužené vítězství

Do utkání proti Hornímu Jelení jsme vstoupili přesně tak, jak bychom si představovali pokaždé. Aktivně, s chutí hrát a s jasným cílem diktovat tempo hry. Bylo vidět, že kluci chtějí být na míči, kombinovat a dostávat se do zakončení.

Odměna přišla brzy. Už v 6. minutě se prosadil Osinek, který zužitkoval dobrý vstup do zápasu a poslal nás do vedení. Ten gól nám dodal klid a sebevědomí, což bylo na naší hře znát i v dalších minutách.

Pokračovali jsme v aktivním pojetí, kombinace se dařily a postupně jsme si vytvářeli další příležitosti. Ve 23. minutě navýšil vedení Šedivý a když se před koncem poločasu prosadil ještě Tsymbalistyi, odcházeli jsme do kabin s vedením 3:0.

První poločas snesl z naší strany velmi slušné měřítko. Nejen kvůli výsledku, ale hlavně kvůli tomu, jakým způsobem jsme k němu došli. S nasazením, pohybem a snahou hrát fotbal.

Do druhé půle jsme chtěli navázat na stejný výkon, ale to se nám už úplně nepodařilo. Hra z naší strany trochu ztratila tempo i přesnost, nebyli jsme tak důrazní a chyběla nám větší aktivita směrem dopředu. Na druhou stranu je potřeba říct, že jsme soupeře prakticky k ničemu vážnému nepustili. Hrozil především ze standardních situací, ale obrana si s nimi poradila.

Zápas jsme tak dovedli do klidného vítězství 3:0. Kluci si za přístup a výkon v prvním poločase zaslouží pochvalu, přesně takhle bychom se chtěli prezentovat častěji.

Sestava:
Hašek, Kříž, Culek, Šedivý, Pajer, Doležal, Joska, Málek, Tsymbalistyi, Osinek, Domniku

Náhradníci: Lachman, Loužil (st. žák), Paulík (st. žák)

Venku tvrdá lekce

O pár dní později nás čekalo utkání ve Starém Hradišti a byl to úplně jiný příběh.

Už před zápasem jsme řešili problémy se sestavou. Chyběl nám brankář, a tak musel opět vypomoci starší žák Bartoň, za což mu patří poděkování. Podobné zásahy do sestavy se ale vždycky nějak projeví.

Od začátku bylo vidět, že nenavazujeme na výkon z předchozího utkání. Chyběl nám větší důraz v osobních soubojích, nebyli jsme dostatečně aktivní na míči a celkově naše hra postrádala energii i přesnost. Šancí jsme si vytvářeli minimum a dopředu jsme nebyli tak nebezpeční, jak bychom chtěli.

V prvním poločase to ještě jakž takž drželo pohromadě a jednobrankové manko nebylo nic neřešitelného. Jenže druhý poločas ukázal všechny naše slabiny naplno.

Začali jsme dělat chyby, kazili jsme jednoduché přihrávky a v osobních soubojích jsme tahali za kratší konec. Domácí toho dokázali využít a postupně navyšovali skóre až na konečných 4:0.

K tomu se přidaly i zdravotní problémy. Někteří hráči dohrávali se sebezapřením, objevila se zranění kotníků a celkově to bylo znát na pohybu i důrazu. Když k tomu přičteme nepřesnosti v rozehrávce a nedostatečné nasazení, je výsledek bohužel zasloužený.

Takové zápasy nejsou příjemné, ale jsou součástí sezóny. Ukážou vám, kde vás tlačí bota a že bez maximálního nasazení a koncentrace to proti silnějším soupeřům nejde.

Sestava:
Bartoň, Kříž, Culek, Šedivý, Pajer, Doležal, Málek, Tsymbalistyi, Domniku, Osinek

Náhradníci: Paulík (st. žák), Kočí, Lachman

Co dál?

Teď nás čeká další těžký soupeř! Mikulovice. A situace kolem sestavy není ideální. Opět budeme muset reagovat na absence, navíc starší žáci mají svůj program, takže skládání týmu nebude jednoduché.

Přesto do zápasu půjdeme s tím, že chceme favorita potrápit. Taková utkání jsou pro kluky velkou školou a zároveň příležitostí ukázat charakter.

Zásadní teď bude, aby se dali dohromady hráči, kteří si ze Starého Hradiště odnesli zranění. Bez nich by pro nás situace byla ještě složitější.

Fotbal někdy odmění, jindy nastaví zrcadlo. My jsme teď zažili obojí během dvou víkendů. A právě to je na práci s dorostem možná to nejdůležitější, naučit se zvládat vítězství i porážky a posouvat se dál.

Luboš Vorlíček
trenér dorostu