⇐ HLAVNÍ STRÁNKA HISTORIE

KRONIKA CHOLTICKÉ KOPANÉ

 

1919

V Cholticích se začal hrát fotbal na „divoko“, když nějakým řízením osudu se zde mezi mládeží objevil kopací míč. Hrálo se na plácku „Pod rybníčky“ a jakéhosi usměrnění dostalo „kopání“ příchodem ing. Zemana, zaměstnance Cukrovaru Choltice. Byl to hráč pražské Slávie ( je pohřben na choltickém hřbitově).

V roce 1919 byla založena jednota Sokol Choltice a z parcelace ji byla  přidělena parcela na stavbu Sokolovny.  Pole na pastviště vedle domu čp. 44. Dnes na tomto pozemku stojí bytové jednotky č.p. 135, 199, 201, 204 a 211.

Výbor TJ Sokol tvořili:

starosta:           A. Mottl

náčelník:          p. Michal   –  učitel

1920

V tomto roce byl založen SK Choltice, člen Východočeské župy fotbalové v Pardubicích.

První zápas jsme hráli proti SK Heřmanův Městec, druhý zápas jsme hráli proti SK Přelouč.

Hráči:

brankáři: Vavřina, ing. Zeman, Michal

v poli hráli: ing.Makralous, Al.Bastl, Jos. Šimáček, Jar. Kvoch, Lad. Jalovecký, Rud. Horák, Jos. Severýn. Vavřina (kominický pomocník), Fr. Pechman, Jos. Šorf, Jos. Maršálek, Fr. Nepokoj, Fr. Věchet   z Bezděkova  –  Dvořák a Hrdý   ze Svinčan  –  Petráň a Kubelka.

PRVNÍ DRESY:   

Naši borci nastupovali v dresech, které byly tvořeny bílou košilí s červenou pěticípou hvězdou.

Největšího rozmachu dosáhl SK Choltice poté, co mu místní Sokol propůjčil místo v oboře, které měl pronajato od hraběte Thůna (dnešní nádvoří ZŠ). Zprvu se místo upravilo pouze provizorně, takže se mnohdy s míčem hrálo mezi stromy, které tu a tam trčeli uprostřed hřiště. Později byly stromy svépomocí  vykáceny a hřiště se „zplanýrovalo“.

SK měl již četné diváky, kteří s mužstvem jezdili i na blízké zápasy do Svinčan, Čivic, Heřmanova  Městce či Přelouče.

Klubovní místnost byla v hostinci u „Mikanů“ (později zde bylo kino a hospoda u Veselých). Na domě visela i klubová skříňka se sestavami, referáty o zápasech a výsledky.

SK pořádal i samostatné zábavy  –  tancovačky.

1921

1.5.      SK Choltice  –  SH Chrudim  – podrobnosti se nedochovaly

1922

Sehráno 22 zápasů z toho 12 doma.

Nejlepším hráčem a střelcem Ladislav Jalovecký.

1923

Dochází k poklesu činnosti. Odchází ing. Zeman, ing. Markalous        a Jalovecký.

1924

Hráno jen na jaře.

Klub živoří, nemá podpory ani opory a tak zaniká.

Odtajněni z leva:  /od spodu/

1.Severýn Josef  – 4. Šorf Josef  – 6. Pechman František (bez hvězdy- náhradník)  – 12. Maršálek Josef

 

1925 až 1931            Činnost SK Choltice se   neobnovila.

 

1931

15.5. Druhé obnovení činnosti SK. Choltice

Ustavující schůze u Varvažovských (hospoda na náměstí).

předseda:         Sudek  (poštmistr z Choltic, bývalý hráč AFK Pardubice

místopředseda: Severýn Josef

jednatel:           Maršálek J.

pokladník:         Kašpar L.

 

Po prvním SK Choltice žádný majetek nezůstal.

Používalo se hřiště vybudované na louce po pravé straně mezi Veselím         a Klenovkou. SK Choltice si jej pronajalo od obce Veselí za 200 Kč ročně.

 

Hráli:

Mimra, Hývl, Bruder, Novák K., Krátký A., Pilař, Mňuk, Valenta, Maršálek, Horák, Vašíček, Salfický.

SK měl i druhé družstvo dospělých a žáky.

 

Perličky:

 

• Po zápase žáků v Přelouči bylo druhý den ve škole „posvícení“. Kdo hrál dostal výprask a   J.Levinský, který za nás dal branku dostal dvakrát !
• Po jednání se Sokolem se podařilo sehrát dne 6. září – na posvícení –  na jeho hřišti v oboře první zápas.
• Za pronájem zaplatil SK za jeden zápas 50 Kč,-.

 

1932

Stali jsme se po druhé členy Východočeské župy v kopané v Pardubicích.

Hrálo se na hřišti Sokola v oboře za poplatek 50 Kč,- na jeden zápas.

Na hřišti za Veselím se jen trénovalo. Sokol trénování na hřišti v oboře neumožnil.

Většinou se zajíždělo na cizí hřiště, kam se jezdilo na kolech. Někdy   i tři hráči jeli na jednom kole. Druhý seděl na rámu a třetí na špačku – na prodloužené ose zadního kola.

 

1933

Přihlásili jsme se do mistrovské soutěže. Mužstvo bylo posíleno z SK Heřmanův Městec: Bouchal, Kabeláč, Jonáš a Žďárský.

 

Za SK Choltice nastupovali hráči: Bruder, Záruba, Kratochvíl, Krátký Antonín, Bouchal, Valenta, Salfický, Žďárský, Jonáš, Kabaláč, Trkal, J. Štruml.

 

Sehráno bylo 31 zápasů, skóre  71 : 82

Nejvíce branek dali:      20 – Trkal

16 – Kopp

8 – Jonáš

7 – Štruml

Na další straně je druhá parta nadšenců kopané.

Odtajněni:

1.Bruder, 3. Krátký Ant., 4. Kratochvíl, 5.Trkal, 6. Salfický, 8. Štruml Josef, 9.Kopp, 11. Kabeláč

 

1934

Sehrálo 38 zápasů – 22 výher 10 proher a 6 nerozhodných výsledků.

Nejvíce branek nastříleli:           34 – Trkal

25 – Kabeláč

20 – Jonáš

20– Žďárský

16– Šruml

Soupeři: Valy, Lipoltice, Klenovka, SK Pardubice, Heřm Městec,

Popkovice, Práchovice, Čivice, Načešice, Řečany, Břehy, Přelouč, Bohdaneč, Dřenice, Nemošice

 

1935

V tomto roce proběhla volba nového výboru :

předseda:                     Severýn Josef

místopředseda:             Salfický Josef

jednatel :                       Levinský Olda

pokladník:                    Čížek Jan

 

Hrála tři  mužstva – dvě mužstva dospělých a jedno dorostenecké.

 

SK Pronajal pole od A. Mikana, řezníka a majitele hostince. Pole bylo za zdí panské zahrady a upravil je na hřiště.

Nájemní smlouva byla uzavřena na 6 let za roční nájemné 495 Kč.

U cesty se vybrala zemina do hloubky 1 metru a navezla na druhou stranu k potoku.

U cesty  v horní části se vybudovaly prkenné kabiny a pokladna. Po celé šíři hřiště u cesty bylo prkenné oplocení.

Podmínkou pronájmu pole na hřiště bylo přestěhování sportovního klubu od Varvažovských do hostince u Mikanů.

 

I.mužstvo hrálo v sestavě:

Stehlík, Kabeláč Fr., Brožek, Salfický, Valenta, Vopatřil, Žďárský, Jonáš, Kabeláč Karel, Trkal a Štruml

 

Dorost hrál v sestavě:

Volše, Samek, Zima, Šulc, Pospíšil, Vítek, Vopatřil, Kvoch Franta, Ohnesorg, Růžička ŠabatkaVI., Horák, Hantuš (matka byla Němka – rodina přijala německé občanství v roce1939 a změnila rodné jméno na Hantusch. Hantuš vstoupil do německé armády), Rus a Bolek.

 

1936

V tomto roce jsme hráli s těmito mužstvy:

SK Valy, Nemošice, Přelouč, Klenovka, Stolany, Lipoltice, Rozhovice, Dřenice, Čivice, Zaječice

1937

Došlo ke změně výboru SK

předseda:         Salfický Josef

jednatel :           Bastl Josef

pokladník:         Blažek Josef

zapisovatel:      Levinský Oldřich

 

Hráli jsme proti stejným mužstvům, jako v roce 1936.

 

1938

Sk sehrál i divadelní hru a to veselohru „Pan Čáp na to kápne“. Finanční efekt byl však minimální.

Sk neměl dostatek hráčů a byl ve finančních potížích. Proto výbor SK 27. 11. 1938 činnost SK zastavil.

Byla provedena inventarizace. Dresy a kopačky uloženy pro případné obnovení činnosti.

 

1939 až  1944

V těchto letech se hrál v Cholticích jen rekreační fotbal a to většinou   o prázdninách.

Každý hrál na své vlastní triko – riziko!

V roce 1944 zajeli nadšenci kopané na kolech do Žehušic u Čáslavi  na turnaj  „O pohár Žehušic“.

Zvítězili jsme a přivezli pohár.

 

Sestava:

Zleva – Kabeláč, Tlapák Pepi (Pražák bydlel o prázdninách u Krčmářů nyní Bravenec), Šabatka Láďa, Mergl J., Veselý Jindra, Průša (další Pražák           o prázdninách bydlel s rodinou u Hálů), Vítek, Horák Olda, Bárta, Trkal, Samek

Střídali: Ježek Tonda a Kvoch Jaroslav

Fotografie ze Žehušic:

V těchto letech hráli někteří hráči SK Choltice za sousední kluby.

Veselý Josef     – SK Lipoltice

Kvoch Jaroslav – SK Svinčany, potom Lipoltice

 

Z poháru pije šampusvíno Tlapáková Elina, sestra Pepi Tlapáka. Zády stojí další fanynka Narbutová Olga – bydlela ve vlašském domě

1945

Na podzim zahájil oficiálně SK Choltice opět činnost a to již potřetí.

Sehráno několik přátelských zápasů.

 

1946

            Nový výbor SK Choltice – oddílu kopané

předseda:         Krátký Antonín

jednatel:           Mňuk František

trenér:              Kabeláč Karel

Vyhráli jsme čtvrtou třídu přeloučského okresu a postoupili do III.třídy.

 

1947

Hráli jsme opět na hřišti v oboře.

Hřiště bylo svépomocí rozšířeno vykácením kaštanů směrem do obory           a prodlouženo a to skácením dubů směrem k lesovně.

 

Hráčský kádr:

Těšinský Jar, Novotný Jan, Veselý Josef, Horák, Kučera, Petrák Jarka, Plechatý Mirek, Vašíček Jar., Kvoch Jar, Kabeláč K., Kučera, Jindra, Houfek, Hvížďala, Svoboda, Čížek Mirek a Rokyta Josef (zahynul při železničním neštěstím u Stéblové).

SK Choltice hrál mistrovské zápasy  velmi špatně a to pro malý zájem hráčů, kteří dávali ve větším měřítku přednost tanečním zábavám – odpoledníčky, než by jeli na kole k mistrovským zápasům.

Tabulka ukazuje výsledek SK v roce 1947.

1948

Kopaná se hrála jen rekreačně.

 

1949

Do TJ Sokol byly začleněny dosud samostatné kluby kopané             a hokeje. SK Choltice – kopaná hrál opět mistrovské zápasy.  Záznamy          o utkáních se nezachovaly.

 

1950

Východočeská župa kopané se reorganizovala a SK Choltice byl zařazen do II.třídy čáslavského okresu.

Soupeři: Bučice, Bratčice, Močovice, Tupadly, Žlebské Chválovice, Žleby, Třemošnice a Čáslav II.

 

Dopravu zajišťovala autodoprava Šprinc z Přelouče

Hráči: Jelínek Ruda – brankář

Veselý Josef, Kučera Jos., Vašíček Zd,, Plechatý Zd., Šrámek J., Petrák Jar., Kvoch Jar., Šorf Fr., Heřman, Jugoslávec Toma, Černoch

Někdy: Kabeláč a Paleček

 

O pouti jsme sehráli přátelské utkání s Čechií Smíchov.

Výsledky z utkání čáslavského okresu se nezachovaly.

 

---

⇐ HLAVNÍ STRÁNKA HISTORIE